Obec Nedvězí
Obec se nachází ve svahovitém údolí na okraji severovýchodní části Českomoravské vrchoviny, přibližně 10 kilometrů severně od města Poličky. Katastr, tvořený dvěma místními částmi Nedvězí a Nedvězíčko se rozprostírá po obou březích Trhonického potoka. Na vrcholu Librova kopce při silnici na Bystré stojí stavení s čp. 1, které se nazývá Librův grunt. Toto stavení bylo inspirací pro knihu Na Librově gruntě spisovatelky Terezy Novákové. Popisuje zde život zdejšího lidu v minulém století se všemi těžkostmi a původními zvyky. Na jednom z nejvyšších míst obce stojí budova meteorologické stanice.
První zmínky o vesnici Nedvězí jsou uvedeny ve znění listu krále Vladislava II. Jagelonského z 25.února roku 1474, kde král potvrzuje purkmistru a konšelům města Poličky všechna práva a privilegia již dříve městu udělená králem Václavem IV., a to včetně držení vesnic městu podléhajících. Vyjmenována je i ves Nedvězí – viz Privilegia královských měst venkovských v království českém z let 1420 – 1526, čís. 356 a 651. Ověřený přepis z r.1508 je uložen v archivu města Poličky.
Datum první výslovné zmínky o Nedvězí neznamená, že obec neexistovala již před rokem 1474, naopak je velmi pravděpodobné, že ves Nedvězí vznikla mnohem dříve neboť první zmínka o osadě Nedvězičko, které je přímým pokračováním obce Nedvězí je z r.1360 (dle údajů v knize o obci Ubušínek, kam Nedvězičko patřilo až do roku 1924). Osadu Nedvězíčko dělí od obce Nedvězí jen Trhonický potok protékající obcí Nedvězí a tvořící zde dávnou zemskou hranici mezi Čechami a Moravou.
Bližší informace viz kniha Nedvězí od r.1474 vydaná Obecním úřadem v Nedvězí r. 2011.
V polovině 19. století již byla vesnice samostatná, v letech 1850 až 1873 byla připojena k obci Bystré, a poté se 26. června 1873 opětovně osamostatnila.
